Možná teď máte na ruce náramkové hodinky. Zamysleli jste se někdy nad tím, jak dlouho už lidé náramkové hodinky nosí? Kdy se staly běžnou součástí našeho života a kdo má na tom zásluhu? Už kolem roku 2000 před naším letopočtem dokázali měřit čas v Mezopotámii. K měření času používali gnómon, svisle postavenou tyč na vodorovné rovině. Podle délky a směru vrženého stínu se určovala doba rovnodennosti a slunovratu. V Egyptě znali sluneční hodiny s kolmým kamenným obeliskem. Kolem 1580 před naším letopočtem se v Egyptě objevily vodní hodiny, které poměrně přesně měřily čas odkapáváním. Kolem roku 850 – Pacificus z Verony, sestavil první mechanické kolečkové hodiny poháněné závažím. Jeho stroj uvádělo do chodu klesající závaží. Ani tyto hodiny přesné. Stále jsme ale ještě na míle vzdáleni od předchůdců dnešních náramkových hodinek. V 11. století byly vynalezeny bicí hodiny, které odbíjely jen určitou hodinu. V roce 1410 vznikly hodiny na pražské Staroměstské radnici, za jejich tvůrce bývá považován mistr Mikuláš z Kadaně.
První kapesní hodinky v novodobé historii vznikly z potřeb přesnější časové orientace kolem roku 1500. Jejich chod byl velmi nerovnoměrný, protože hnací síla pružiny postupně klesala a tak se hodinky zpomalovaly. velký pokrok znamenal vynález setrvačky definovanou vlastní frekvencí. To už jsme ale v 2. polovině sedmnáctého století. Další vývoj se týkal především kroku. Tovární výroba hodinek se rozběhla v polovině 19. století se, kde jinde než ve Švýcarsku. Hodinky byly spolehlivé a stále levnější. Těšily se velké oblibě. A to už jsme skoro doma, tedy u hodinek náramkových. První náramkové hodinky vyrobila roku 1904 firma Cartier. Po první světové válce náramkové hodinky rychle vytlačily hodinky kapesní. Další významnou novinkou byly křemenné hodinky (quartz), poprvé vyvinuté ve Švýcarsku, ale vyráběné od roku 1969 japonskou firmou Seiko.